Můj omezený čas v zimním Švédsku byl plný lidí a jídla. A obojí většinou zahrnovalo spolužáky. Jako bychom si přes Vánoce tak chyběli, že jsme se museli začít scházet častěji :D Už si ani nepamatuju, kolikrát jsme se sešli u nás, v Cyklamen nebo u kluků. Vliv na všeobecnou linii to mělo zcela zásadní. Na každé setkání každý přinesl něco k jídlu. A protože jsme vždycky počítali s více lidma, bylo toho vždycky hooooodně...
Ale aby to nevypadalo, že nic jiného jsem nedělala - těsně po návratu z ČR jsem se nachomýtla k bruslení zadarmo. Byla to psina. Hlavně proto, že jsem měla hokejové brusle a tím pádem jsem se nezabíjela o krasobruslařské zoubky pi každém odrazu. Dokonce se mi povedlo ani jednou nespadnout! I když to možná bylo tím, že jsem na ledě byla jenom 20 minut, abychom se všichni vystřídali. Pak jsem se našla v pomáhání, popostrkování, stabilizování a povzbuzování všech ještě méně schopných bruslařů, než jsem já. Hlavně tedy z oblasti Číny, Japonska a Indie. Jo, a nesmím zapomenout na Dorothy - bruslení brala jako výzvu, led ji k smrti děsil, nicméně se k tomu postavila po svém - všichni okolo ní panáčkovali a Dorothy se smála a smála :D Samozřejmě jsme to celé zakončili společným papáním a povídáním.
S holkama ze třídy jsme zjistily, že brusle si můžeme půjčit zadarmo, tak jsme ještě jednou vyrazily na delší dobu. No, o moc delší to nebylo, protože se led po chvíli začal plnit hokejistama všech věkových a velikostních kategorií a bylo naprosto zřejmé, že já, Dita a Rachelle jsme rozhodně ti nejneschopnější na celém ledě. Což bylo trochu ponižující vzhledem k tomu, že většina těch prcků ještě neuměla pořádně chodit, ale bruslit zvládali líp než my.
Jeden kouzelný večer jsem strávila u ohně nad jezerem s bandou lidí, které jsem pořádně neznala, opékala jsem si marshmallouny (mimochodem - za studena jsou lepší!) a pobrukovala známé melodie s kytarou. U ohně bylo moc příjemně, se ciderem ještě lépe - a do toho začaly podat obrovské sněhové vločky! Prostě idylka! :) A prodírat se zasněženým lesem zpátky domů s malou baterčičkou mezi kalužemi bylo také fajn. V takových chvílích si cením svých holinek.
Poslední velká událost byla tzv. Potluck dinner. Aneb naši milí Kanaďani uspořádali velkou akci - večeři, na kterou každý přinese něco. Tentokrát organizovaně - takže někdo slané, někdo sladké, někdo spíše předkrm, někdo hlavní chod, někdo dezert. Sešlo se nás ca 8, spousta skvělého jídla, lahev ořechovky z Chorvatska, lahev vína, výborná nálada... Ukázalo se, že krom dezertů všichni přinesli přiměřené porce. Nacpali jsme se. A pak se na stůl postavily tři dezerty - velký sachr, neméně velký ořechový pie a obrovský plech tiramisu. Než padly všechny lahve a dokončily se všechny rozhovory a hry, bylo po dezertech. Což nikdo z nás nechápal - ale opět jsme se domů doslovala kouleli. Lepší loučení se Švédskem před odjezdem do Německa jsem si nemohla přát :)
No jasně - málem bych zapomněla na Råslätt party s perfektní pre-party u Dity, kde jsem se naučila hrát karetní chlastací hru - Kings! A že je to teda psina. Bublinky ze ciderů jsem spolehlivě vytancovala.
